Travel Diary: Scotland Highlands and the Isle of Skye

​Když jste v cizí zemi je téměř povinnost ji procestovat a uvidět vše, co vám příroda nabízí. Tak to alespoň vidím já a minulý víkend jsem měla to štěstí se podívat na sever Skotska.

ISUK Tours je cestovní kancelář, která pořádá výlety pro studenty. Lístky jsem se svými spolubydlícími koupila v úterý v GUU. Výlet byl naplánován na celou sobotu a neděli a v ceně lístku, který stál 75£, bylo i ubytování se snídání.

V pátek před cestou jsme se spolubydlícími a kamarády, kteří také jeli s námi, šli na vodnici a okolo půlnoci jsme se všichni vrátili na rezidenci. Dopředu jsem si sbalila věci do tašky abych to nemusela dělat ráno a nastavila si budík na 6.

V 7 ráno jsem uslyšela ťukání na dveře, které jsem se rozhodla ignorovat. Řekla jsem si „je sobota 7 ráno, ještě abych někomu otevírala“. V tu chvíli mi došlo, že jsem zaspala a můj budík mě prostě nevzbudil! Takový maraton jsem dlouho nezažila. Spolubydlící zavolal taxíka, jelikož by jsme to nestihly do univerzity dojít pěšky. Rychle jsem se oblíkla, poděkovala sama sobě, že jsem sbalila už večer, a nasnídala se. Když jsme opouštěli náš byt, uslyšeli jsme o patro níž hlasité chrápání. Jak jsme později zjistili, byl to náš spolubydlící, který usnul opilý před vchodem do jiného bytu. Takže jsme strávili dalších 10 minut tím, že jsme se ho pokoušeli vzbudit a dotáhnout do jeho pokoje. Když jsme poté vyšli ven, taxík už odjel, takže jsme čekali na další. Naštěstí se nám podařilo dojet včas k místu setkání. Rychle jsme nastoupili do autobusu a vydali se na cestu. Náš průvodce nám rozdal itinerář na dva dny a chvíli na to jsme už dorazili na první bod – největší jezero Skotska Loch Lomond (Skoti neřeknou jezeru jinak než Loch) a šli se projít.

Zbytek cesty probíhal tak, že nám řidič zastavoval tam, kde byla krásná příroda. Po krátké fotopauze jsme vždy nasedli zpátky do autobusu a jeli dál.

​ Jedna z nejlepší zastávek byla Eilean Donan Castle, hrad na malém ostrově ve vodě, spojený mostem. Zároveň je to i nejvíc fotografované místo v celém Skotsku. Tam nám trochu zapršelo, tak jsme se běželi schovat do kavárny a všichni si objednali horkou čokoládu a hned jak přestalo, jsme zase běželi se fotit. Toto místo bylo opravdu nádherné a jsem si jistá, že se tam ještě někdy podívám.

To už byl podvečer a poté, co jsme přejeli most na Isle of Skye, nás hned ubytovali v hostelu Saucy’s Marys. Bylo ještě světlo tak jsme se šli projít po „vesničce“ a snažili se dojít k rozvalinám hradu. Cestu nám překazilo bláto, které nám po chvíli sahalo nad kotníky. Já sice měla rain boots, ostatní takové štěstí neměli, proto jsme se rozhodli se vrátit. V restauraci jsme si dali večeři a potom znavení zalehli.

​Ráno jsme se nasnídali a vydali se na cestu. První zastávka byla Sligachan Bridge. Tam jsme se rychle vyfotili, protože se zvyšoval vítr.

​Zastávka Old Man of Storr byla fakt síla. Výšlap nahoru nám trval asi 20 minut. Stěžoval nám to vítr, kvůli kterému jsme ani nemohli jít pořádně, později děšť a trochu kropobití. Do autobusu jsme se dostali mokří ale naštěstí to nebylo tak strašný. Horší to bylo u zastávky vodopádu, kde začalo pršet tak silně, že moje nepromokavá bunda....promokla. Díkybohu jsem si sbalila boty, ponožky a kalhoty navíc. Jediný problém byla tedy bunda. Lunch jsme měli v malém městěčku, kde jsme si objednali Fish&Chips. Měli jen takeaway, a v neděli byly skoro všechny restaurace ve městě zavřené, takže jsme nakonec s partou snědli náš oběd na zemi před vchodem do jedné indické restaurace. Po obědu už nás čekala “jenom” pětihodinová cesta zpátky do Glasgow.